Světový týden kojení je v půlce a je radost číst tolik příspěvků na toto téma. Opravdu je potřeba chránit kojení a šířit osvětu.
Už dlouho mám potřebu sdílet jednu myšlenku. Asi téměř každá máma si vyslechne otázku: ,,A kojíš?“. Osobně tento dotaz řadím do kategorie nežádoucích, kde má už své čestné místo dotaz na další dítě či svatbu. Pro mnoho žen může být tato otázka velice bolestivá a může vyvolat spoustu smutných vzpomínek a traumat, protože to jednoduše nevyšlo.
Všeobecné mínění je asi takové, že buď žena kojí, nebo miminko dostává UM – případně kombinace kojení a UM. Máme tady ovšem ještě další skupinu žen, o které se nemluví a její podpora je téměř nulová. Tou skupinou jsou ženy, které mateřské mléko dlouhodobě odsávají a své dítě jím krmí alternativně.
Tyto ženy jsou pro mě HRDINKY. Sice nezachránily své kojení, ale dlouhodobě chrání svou laktaci a svým dětem chtějí také do života dopřát benefit v podobě mateřského mléka. Těmto ženám by se mělo dostat stejné pomoci a podpory od laktačních poradkyň jako ženám kojícím. Tyto ženy jsou často oběti našeho nefunkčního systému v oblasti podpory kojení. Tohle odsávání není JENOM odsávání – je to plnohodnotná výživa stejně jako kojení. Neměly by na to být samy.
Tímto chci vzdát hold všem ženám, které se postavily nepřízni osudu a vybojovaly si svou laktaci i bez kojení. Jste úžasné!
