Cukry v jídelníčku dětí

V minulém článku jsme si řekli, jak se sacharidy dělí a jak je naše tělo zpracovává. Tento článek bych však ráda věnovala výlučně cukru a dětem.
Pojďme se podívat cukru na zoubek než se on podívá na zoubek našim dětem.

Velkou neřestí dnešní doby je cukr. V obchodech na nás číhá téměř z každého regálu. Můžeme si vybrat různobarevné sladkosti, oplatky, sušenky, bonbóny, ochucené limonády i minerální vody, sladké pečivo, sladké jogurty a další mléčné výrobky. Naše chuťové pohárky jsou čím dál tím méně citlivé na přirozeně sladkou chuť jakou má třeba ovoce. Víte,jak vlastně chutný může být bílý jogurt s hrstí rozinek, čerstvé jahody s tvarohem nebo i takové obyčejné jablečné křížaly jsou docela sladké mlsání.

Děti jsou v tomto směru, ale takové čisté chuťové buňky a je na rodičích, jak a čím je zaplní. To samozřejmě platí pro výživu celkově.

Výživová doporučení pro děti obsahují poučku, že dětem do jednoho roku by neměla být strava nijak doslazovaná. Toto pravidlo není důležité jen z důvodu, aby dítě následně nezačalo odmítat stavu neslazenou. Je to i prevence proti vzniku obezity, onemocnění srdce a cév v pozdějším věku.

Stejně jako u dospělých, tak i u dětí velkou část jídelníčku zaujímají složité sacharidy. I když děti oproti dospělým získávají i značné množství energie z tuků, ale je to dáno tím, že děti jsou ve vývinu a mají jiné nároky na stravování než dospělý člověk. V jídelníčku by tedy určitě neměly chybět obiloviny, brambory, luštěniny, pečivo, zelenina.

Ovšem jednoduché cukry v podobě klasického bílého cukru, medu, sladkostí, cukrovinek a ochucených pitíček nejsou pro dětské tělo v jeho vývoji nijak důležité a ke správnému růstu nejsou zapotřebí. Toto platí vlastně i pro dospělého člověka.

Proč nám tak chutná?

Tato otázka je velice záludná a ani odborníci na ni neznají přesnou odpověď. Osob, kterým sladké naprosto nic neříká je velice málo. Hovoří se o tom, že velkou roli hrají vrozené preference. Dále pak i propojení jednotlivých smyslů. Sladké jídlo je většinou i velmi lákavé po estetické stránce. Co se týče oblasti účinků na lidské tělo, tak konzumace cukru snižuje pocity napětí a stresu. Jeho konzumace nám dělá prostě dobře.

 

Kdy tedy cukr  zařadit?

Na tuto otázku neexistuje žádná jednoznačná odpověď ve stylu: Dětem začněte sladit od 1,5 roku. V podstatě se dá říci, že čím později začnete tím lépe.Samozřejmě jednoduchým cukrům se dítě nevyhne nikdy. Jak jsem zmiňovala v předcházejícím článku, tak jednoduché cukry jsou právě v ovoci, které by v jídelníčku dětí chybět nemělo. Avšak je lepší ho do jídelníčku zařazovat do dopoledních hodin a samozřejmě hledět na jeho konzumované  množství.

 

Jak je to s mlsáním?

Myslet si, že dítě neochutná nikdy nic sladkého a nebude mlsat je trošku naivní představa. Samozřejmě můžete být dokonalý rodič, který si  si vše 100% ohlídá. Vyberete si předškolní i školní zařízení, kde se ke sladkostem dítě nikdy nedostane. Nebo budete mít naprosto disciplinované prarodiče. Je to fajn představa. Taky se mi líbí, ale bohužel realita je často jiná. Děti začnou často mlsat v kolektivu ostatních dětí, protože jim kamarádka nabídne nějakou sladkost. Bohužel nějaký pamlsek se často rozdává i ve školce jako odměna za dojedený oběd. Na druhou stranu se mi zase nelíbí představa, že rezignuji řeknu si, že nic nezmůžu a nechám své dítě, aby mlsalo ty nečokoládové čokolády. I mlsání by mělo mít svá pravidla, množství a rodič by mel pamlsky vybírat s rozvahou a sledovat jejich složeni. Především se snažit dítěti vysvětlit z jakého důvodu není dobré jíst hodně sladkého a snažit se mu ukázat zdravější alternativy. Důležité je tedy nedělat z cukru tabu. Zakázané ovoce chutná nejlépe. Mluvte se svými dětmi na rovinu a vysvětlujte. Sladké by nemělo být ani za odměnu za uklizený pokoj nebo za to, že dítě bylo hodné. Sladké by nemělo být motivací a cílem. Děti a vlastně i dospělí často sladkým vyplňují volnou chvílí. Různé zobání u sledování televize,při práci na počítači. Tento návyk samozřejmě také není správný. I u dětí je potřeba dávat pozor, aby sladkým nezajídalo stres.

 

• Jak často zařadit něco sladkého?

Frekvence a množství je velice individuální. Vždy musíme vycházet z celkového zdravotního stavu, míře denní aktivity, rychlosti metabolismu a rodinných genetických dispozic.

Důležité je i to o jaké sladké potraviny se jedná. Sladkosti, sušenky, oplatky, čokoládu zařazujeme opravdu obezřetně a s mírou. Naopak ovoce, ovocné přesnídávky, saláty či smoothie můžeme do dětského jídelníčku zařadit každý den. Samozřejmě v přiměřeném množství a ideálně v dopoledních hodinách.

• Je nějaké doporučené množství cukru?

Maximální doporučená denní dávka jednoduchých cukrů je 10% z celkového energetického příjmu. To znamená, že tato dávka je jiná pro 6leté dítě a jiná pro dítě 12leté. Do tohoto množství se počítá, jak cukr volný (cukr na oslazeni, med na chlebu, cukr použitý na pocukrování pečiva), tak i cukr skrytý ( cukr v sušenkách, v čokoládě).

• Mohu dítěti dát potraviny s umělým /náhradním sladidlem?

Ačkoliv nebyly prokázány žádné škodlivé účinky umělých sladidel na lidské zdraví, tak nepovažuji za vhodné potraviny s umělým sladidlem dětem do jídelníčku zařazovat. Je naprosto zbytečné zatěžovat dětský organismus chemickými látkami. Mnoho takových potravin je celkově nekvalitních. Většina umělých sladidel sice nemá energetickou hodnotu, ale často se po jejich konzumaci zvyšuje chu na sladké a problém s cukrem moc neřeší, pokud dítě následně běhá a hledá něco dalšího k snědku. Důležité je i vědět, že potraviny určené dětem do 3 let nesmějí ze zákona náhradní sladidla obsahovat.

Jaké jsou přírodní alternativy cukru?

Kromě klasického bílého cukru se nabízí cukr hnědý, med, různé sirupy. Tyto alternativy mají vyšší biologickou hodnotu tzn. obsahují vitaminy, minerální látky, ale to je z jejich benefitů vše. I zde platí, že je potřeba s nimi pracovat opatrně a v omezeném množství. Dále k doslazení můžeme použít různé druhy sušeného ovoce nebo rostlinu stévii. Vše by se mělo odvíjet od celkového jídelníčku dítěte.

Ze života:

Moji dceři je 15 měsíců a občas hodně bojujeme s okolím. Osobně se snažím přeslazovaným  výrobkům vyhnout. Při vaření pokud je nějaké slazení nutné, se snažím o zdravější alternativu. Občas ji upeču nějakou buchtu nebo koláč s ovocem. S cukrem zacházím velmi opatrně, ale samozřejmě to trochu sladké je. Na druhou stranu třeba kysané mléčné výrobky se u nás doma jedí jen ty bílé neochucené nebo s čerstvým ovocem. Často se potýkám s konstatováním: ,, Ty ji nic nedopřeješ.” , ,,Vždyť už cukr měla ne? Tak je to jedno, že by dostala sladký jogurt.” ,,Fuuuj, neříkej, že jí to chutná?”  Dceři právě na základě té rovnováhy sladké – neslazené můžu bez obav dopřát i ten moučník. To že ochutná koláč přeci neznamená, že od té chvíle musí jíst všechno slazené. Já osobně sladký jogurt nepovažuji za nějakou prémii či formu dopřávání. Stačí se podívat na složení většiny takových jogurtů.

Věřím tomu, že i mnoho z vás se v kolektivu ostatních maminek může často cítit jako ta největší krkavčí matka, protože si vaše dítě ještě nepochutnalo na Brumíkovi, neochutnalo ovocný smetanový jogurt. Možná ještě nedostalo ani bonbon. Nic si z toho nedělejte. Opravdu ho nepřipravujete o nic zásadního.

T.