Cukr a naše tělo

Cukr a sladkosti nejsou zdravé. To dnes ví asi každý. Zubní kaz, nadváha, obezita, ba dokonce závislost na cukru. To jsou negativní dopady nadměrné konzumace cukru a potravin, které ho obsahují ve větším množství. Jenomže není cukr jako cukr. Vůbec se v tom nevyznáte? Nevadí.

Pojďme si cukry rozdělit!

Ve zkratce se dá říct, že jsou cukry, které jsou v jídelníčku nepostradatelné. Jsou to složité sacharidy (polysacharidy) a pokrývají 50 – 55% denního energetického příjmu dospělého člověka. Často se o nich mluví také jako o dlouhých cukrech, protože se tráví delší dobu a i delší dobu zajišťují pocit sytosti. Jsou tvořeny mnoha (molekulami) monosacharidy.  Druhou skupinou jednoduché sacharidy (monosacharidy a disacharidy), které jsou rychlým zdrojem energie. Označují se i jako krátké, neboť jejich trávení a účinek v podobě energie je velmi krátkodobý. Zároveň se i za krátko může objevit pocit hladu. Člověk by měl ve svém jídelníčku upřednostňovat skupinu první, ale druhá se zcela vyřadit nedá. Ještě bych ráda zmínila vlákninu, která má svou strukturou blízko k složitým sacharidům, ale věnuji ji samostatnou třetí skupinu a rozepíši se o ni v brzké době.

Obě dvě skupiny se dále děli:

1. Složité sacharidy : polysacharidy – tvořeny mnoha částicemi monosacharidů : škroby – rostlinný sacharid
   glykogen – živočišný sacharid- zásoba energie v těle člověka i zvířat (v potravě ho nepřijímáme, protože se rokládá ihned po porážce)
   dextriny
   vláknina – nestravitelné sacharidy
2. Jednoduché sacharidy: monosacharidy – tvořeny jednou částicí (molekulou): glukóza – hroznový cukr
   fruktóza – ovocný cukr
   galaktóza – součást mléčného cukru
   disacharidy –  tvořeny dvěma částicemi (molekulami):sacharóza – řepný a třtinový cukr (glukóza+fruktóza)
   laktóza – cukr mléčný (glukóza+galaktóza)
   maltóza – cukr sladový (glukóza+glukóza)

Kde ty nejdůležitější sacharidy najdeme?

Složité sacharidy obiloviny, brambory, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy. Těmto potravinám se často říká sacharidové.

Jednoduché sacharidy med, ovoce, mléčné výrobky, sladkosti, cukroviny, sladké nápoje.

Jak to vlastně funguje? Jak se získá energie z cukrů? Proč jsou některé cukry rychlejším zdrojem energie?

Pro pochopení vhodnosti, využitelností jednotlivých sacharidů je potřeba lehce nahlédnout pod pokličku lidského těla. Proto bych ráda věnovala pár slov k tomu, co se vlastně stane, když sníte potravinu obsahující nějaké sacharidy. Sacharid umí tělo zpracovat nejrychleji ze všech složek potravy a proto jsou základním zdrojem energie.

Trávení sacharidů:

1. Trávení složitějších sacharidů začíná již v dutině ústních. Naše sliny obsahují speciální látku-enzym slinnou amylázu(neboli ptyalin), která narušuje strukturu dlouhých složitých sacharidů a mění je na kratší avšak stále složité sacharidy. Pamatujete si na poučku, že máte pořádně žvýkat a kousat? Není to i jen kvůli tomu, aby jsme neměli zaseklý knedlík v krku, ale i z toho důvodu, aby se nám přijatá strava pěkně promísila se slinami a začátek trávení byl úspěšný.
2. Po polknutí míří strava jícnem do žaludku. Ovšem v žaludku trávení sacharidů dokončeno není. Amyláza, zde ustupuje žaludečním kyselinám a sacharidy se tu tedy netráví.
3. Potrava se ze žaludku přesouvá do tenkého střeva. Tenké střevo je místo, kde dochází k největší části trávení sacharidů. Zde na řetězce sacharidů a polysacharidy číhá další trávicí enzym pankreatická amyláza vylučována do tenkého střeva slinivkou břišní. Všechny složité sacharidy a disacharidy se zde rozkládají na jednoduché sacharidy (monosacharidy).
4. Vzniklé jednoduché sacharidy se přes stěnu tenkého střeva dostávají do krevního oběhu. Fruktóza a galaktóza putují do jater a zůstávají zde, jako zásobní zdroj energie. Může s nimi jít i glukóza, ale ta často krevní oběh neopouští a je připravena okamžitě vstoupit do buněk jako zdroj energie pro jejich správné fungování.

Co je ten rychlejší zdroj energie?

U sacharidů se hodnotí, jak rychle se po konzumaci určité potraviny zvýší hladina krevního cukru (tzn. jak rychle se od kousnutí jídlo rozštěpí a dostane se do krve). Říká se tomu také glykemická odezva. U každé potraviny je rychlost jiná. Je to ovlivněno celkovým složením potraviny. Platí, ale že potraviny vyloženě sladké  a bez významných výživově prospěšných látek mají glykemickou odezvu rychlejší než potraviny, které obsahují složené sacharidy a další živiny jako bílkoviny, tuky, vlákninu. U nich trvá delší dobu než opustí žaludek a trvá i delší dobu než jsou zcela naštěpeny , aby se mohly dostat do krevního oběhu. Pokud dáte dítěti bonbón během pár minut se cukr z něj dostane do krve. Prudce a rychle se zvedne hladina cukru v krvi. Následně i rychle klesá. Oproti tomu oběd (protože kromě sacharidů obsahuje třeba také maso a vlákninu ze zeleniny) se bude do krve dostávat i několik hodin. Hladina cukru v krvi se pak zvedá pomalu a postupně. Následně i postupně a pomalu klesá.

Proč je hladina cukru v krvi důležitá?

Hladina cukru v krvi=krevní cukr= glykemie je důležitá z mnoha důvodů. V tomto případě považuji za podstatný tento: Glykemie je signálem pro tělo, zda má hlad či je syté. Při konzumaci stravy bohaté na jednoduché sacharidy má tělo pocit hladu častěji je to následek prudkého zvýšení i náhlého snížení krevního cukru.

Glykemický index
Hodnota, která nám říká za jak dlouho se potravina dostane do krve a zvedne hladinu krevního cukru. Čím vyšší číslo tím rychleji je potravina strávena.

 

Tak toto by byla malá teorie pro následující praxi. O tom co mají tedy děti jíst se dočtete v příštím článku.

T.